Ovariální karcinom je zhoubný nádor, který vzniká z nejrůznějších buněk vaječníku: povrchových - epiteliálních, zárodečných, pohlavních a chordostromálních buněk. Za ovariální karcinom se nepovažují ty, které vzniknou v jiných orgánech a putují (metastazují) do vaječníku.
Vaječníky mohou být postiženy nejrůznějšími typy nádorů. Některé jsou nezhoubné (benigní) a chirurgicky lze dobře odstranit samotný nádor nebo celý vaječník. Některé nádory jsou zhoubné (maligní). Tyto nádory vyžadují intenzivnější léčbu. Možnosti léčby a výsledek závisí na typu karcinomu a na tom, do jaké míry se rozšířil.
Ovariální karcinomy jsou určené typem buněk, ze kterých tumor vznikl, a tím, zda je tumor benigní, nebo maligní. Tři hlavní typy ovariálních tumorů jsou:
• Epiteliální tumory
Epiteliální tumory vznikají z povrchových buněk.
• Tumory zárodečných buněk
Tumory zárodečných buněk vznikají z buněk, které tvoří vajíčka. Mnohé tumory zárodečných buněk jsou benigní.
• Stromální tumory
Stromální tumory vznikají z buněk, které drží vaječník pohromadě, a z buněk, které tvoří ženské hormony estrogen a progesteron. Tyto tumory jsou většinou vzácné a je málo pravděpodobné, že se budou šířit.
Zpět nahoru
Je dobré vědět, že rizikové faktory zvyšují pravděpodobnost onemocnění. Ženy s rizikovými faktory mají větší pravděpodobnost tohoto onemocnění.
• Rodinná anamnéza
Asi 10 % ovariálních karcinomů vzniká jako následek zděděného sklonu ke vzniku tohoto onemocnění. Pokud měla nebo má ovariální karcinom vaše matka, sestra nebo dcera, existuje u vás vyšší riziko. Některé zděděné znaky zahrnují syndrom(y) karcinomu prsu a vaječníků (BRCA) a dědičného nepolypového kolorektálního karcinomu (HNPCC). Znamená to, že existuje vyšší riziko k více nádorovým onemocněním. Riziko je zvlášť vysoké, pokud toto onemocnění měli dva nebo více příbuzných v první linii. Pokud měli ovariální karcinom další příbuzní (babička, teta, sestřenice), riziko je o trochu nižší, avšak stále je vyšší než průměr. Žena může zdědit tyto rizikové faktory od příbuzných z matčiny i z otcovy strany.
• Osobní anamnéza
Ženy, které měly karcinom prsu, mají vyšší riziko vzniku ovariálního karcinomu než ženy, které neměly karcinom prsu ani karcinom tlustého střeva.
• Věk
Pravděpodobnost vzniku ovariálního karcinomu se zvyšuje u žen po menopauze. Polovina všech případů ovariálního karcinomu se zjistila u žen nad 63 let.
• Reprodukční anamnéza
Ovariální karcinom může pravděpodobněji vzniknout u žen, které začaly menstruovat před 12. rokem věku a/nebo u žen, u nichž nastala menopauza po 50. roce věku. Je pravděpodobnější, že ovariální karcinom vznikne u žen, které nikdy neměly děti (nebo první dítě měly po 30. roce věku) než u žen, které děti měly. Ve skutečnosti čím víc dětí žena měla, tím je menší pravděpodobnost, že u ní vznikne ovariální karcinom.
• Léky na neplodnost
V některých studiích se zjistilo, že dlouhodobé užívání léku na neplodnost klomifencitrátu může u ženy zvýšit riziko vzniku ovariálních tumorů, zvlášť když se ženě nepodařilo otěhotnět. Jiní odborníci takovou souvislost zpochybňují. Žena, která užívá tento lék, by se každopádně měla o případných rizicích informovat u svého lékaře.
• Zásyp
Z některých studií vyplývá, že u žen, které dlouhé roky používaly zásyp na genitální oblast, může existovat zvýšené riziko vzniku ovariálního karcinomu. V minulosti byl zásyp někdy kontaminovaný azbestem, o němž se ví, že způsobuje rakovinu.
• Estrogenová substituční léčba (ERT) a hormonální substituční léčba (HRT)
Riziko, které představuje HRT, je velmi kontroverzní. Z některých studií vyplývá, že používání estrogenů po menopauze zvyšuje u ženy riziko vzniku ovariálního karcinomu. Avšak další studie žádný účinek na riziko vzniku ovariálního karcinomu nezjistily. V jedné nedávné studii bylo riziko vzniku ovariálního karcinomu u žen, které dostávaly ERT déle než 10 let, téměř dvojnásobné než u žen, které ji nikdy nedostávaly. Riziko u žen, které ji dostávaly nejméně 20 let, bylo trojnásobné. Je ale třeba pamatovat na to, že průměrné riziko vzniku ovariálního karcinomu během života je jen asi 2 %.
• Kouření a alkohol
Ačkoli kouření a alkohol nezvyšují riziko vzniku většiny případů ovariálního karcinomu, některé studie zjistily zvýšené riziko vzniku mucinózního typu.
Zpět nahoru
Existuje několik způsobů, jak snížit riziko vzniku epiteliálního karcinomu. Méně se ví o způsobech, jak snížit riziko tumorů zárodečných buněk a stromatu. Následující informace se vztahují jen na epiteliální ovariální karcinom. Uvědomte si prosím, že některé z těchto strategií mohou riziko snížit jen slabě. Pokud se zajímáte o své riziko vzniku ovariálního karcinomu, obraťte se na svého lékaře.
• Používání perorální antikoncepce (tabletek na kontrolu početí) minimálně 3 roky snížilo možnost vzniku ovariálního karcinomu o 30 až 50 % v porovnání se ženami, které ji nikdy nepoužívaly.
• Odstranění vaječníků poskytuje určitou ochranu, ale ovariální karcinom se přesto může vyskytnout. Odstranění vaječníků u žen před menopauzou přivodí náhlou menopauzu. O všech svých obavách si důkladně popovídejte se svým lékařem.
• Pokud žena podstoupila operaci na uzavření Fallopiova kanálu (podvázání vaječníků) kvůli zabránění těhotenství, její riziko se může snížit až o 67 %.
• Zdá se, že toto riziko snižuje i odstranění dělohy (hysterektomie).
• Vaše riziko může ovlivnit gravidita a kojení. Je dokázáno, že jedno nebo víc dětí a dlouhodobé kojení (minimálně jeden rok) snižuje u ženy riziko vzniku ovariálního karcinomu.
• Několik studií dokázalo, že strava bohatá na zeleninu snižuje riziko ovariálního karcinomu.
Zpět nahoru
V kritických raných stadiích je těžké ovariální karcinom rozeznat, částečně proto, že toto onemocnění vzniká hluboko uvnitř dutiny břišní na jednom ze dvou malých měkkých orgánů, přičemž každý se nachází na stranách dělohy. K některým potenciálním příznakům ovariálního karcinomu patří:
• únava,
• plynatost,
• zácpa,
• bolest břicha,
• nutkání na močení.
Tyto příznaky se obvykle vyskytují často a časem získávají na intenzitě. Většina žen s ovariálním karcinomem má nejméně dva z nich. Ale většina těchto symptomů může být způsobena také nekancerózními onemocněními a karcinomy jiných orgánů. Jelikož byly tyto příznaky a symptomy ovariálního karcinomu popsány jako všeobecné, jen asi 19 % případů ovariálního karcinomu se zjistilo v raných stadiích.
V pozdějších stadiích onemocnění se obyčejně vyskytují také další symptomy, například přetrvávající napuchlé břicho, bolest břicha a křeče, tlak v pánvi, vaginální krvácení a bolest nohou.
Pokud si myslíte, že byste mohla mít ovariální karcinom, obraťte se na svého lékaře.
Zpět nahoru
Čím dříve se ovariální karcinom zjistí a léčí, tím větší šanci na uzdravení žena má. Když se karcinom zjistí dříve, než se rozšíří mimo vaječníky, asi 90 % přežívá déle než 5 let od stanovení diagnózy. K některým běžnějším metodám, které se používají pro zjišťování ovariálního karcinomu, patří:
• Vyšetření pánve
Vyšetření pánve zahrnuje prohmatání dělohy a vaječníků, aby se zjistila jakákoli abnormalita tvaru nebo velikosti.
• Ultrazvuk
Ultrazvuk využívá pro vytvoření obrazů vyšetřované oblasti vysokofrekvenční zvukové vlny. Může být vaginální nebo abdominální.
• Počítačová tomografie (CT)
CT snímek je v podstatě rentgenování, které vytváří detailní průřezové obrazy vašeho těla. CT skener snímá mnohočetné obrazy, přičemž rotuje kolem vás a spojuje tyto obrazy do jediného obrazu po jednotlivých vrstvách vašeho těla. CT snímky mohou ukázat také to, jak velký je tumor a které další orgány jsou postižené.
• Krevní test na CA125
U žen s ovariálním karcinomem se často zjistí vysoké krevní hladiny CA125. Přes 50 % žen s ovariálním karcinomem v časných stadiích mívá zvýšenou hladinu CA125. Bohužel CA125 je méně spolehlivý pro detekci karcinomu u žen před menopauzou, protože hladiny jsou často zvýšené v důsledku jiných stavů.
Zpět nahoru
Návrat (relaps) znamená opětovné objevení se příznaků a symptomů karcinomu. Ovariální karcinom obyčejně velmi dobře reaguje na úvodní chemoterapii (první linie) a většina pacientek dosáhne úplné remise onemocnění. Bohužel buňky ovariálního karcinomu mohou zůstat v těle nezjištěné a většina žen zažije návrat onemocnění měsíce nebo roky po úvodní léčbě.
Rekurence ovariálního karcinomu není to samé, co nový karcinom, dokonce ani tehdy, když se zjistí na novém místě organizmu. Takže pokud se buňky ovariálního karcinomu objeví na játrech, je to rekurence ovariálního karcinomu, a nikoli nový případ karcinomu jater. To, na čem záleží, je typ buněk, které se zjistí po opakovaném výskytu karcinomu. Pokud jsou to stejné buňky jako v původním tumoru, jde o rekurenci onemocnění. Rekurentní karcinomy jsou klasifikované podle místa:
• Lokální rekurence se vyskytne, pokud se karcinom objeví znovu na stejném místě nebo těsně vedle něho, ale neobjevuje se v blízkých lymfatických uzlinách ani v jiných tkáních.
• Regionální rekurence se vyskytne, pokud se zjistí nový tumor v lymfatických uzlinách nebo v tkáních v blízkosti původního místa, ale nezjistí se ve vzdálených orgánech.
• Vzdálená rekurence je tehdy, když se ovariální karcinom šíří (metastazuje) do dalších tkání nebo orgánů vzdálených od místa původního karcinomu.
Mnohé stejné otázky, které ovlivnily léčbu při úvodní protirakovinné terapii, se budou znovu zvažovat při plánování léčby při relapsu onemocnění. Lékaři možná doporučí chemoterapii druhé linie nebo další operaci. Chemoterapie druhé linie může zahrnovat léky, které nebyly použity v rámci úvodní léčby. Některé pacientky jsou opakovaně léčeny shodnými léky, jaké dostávaly během chemoterapie první linie. A pro některé pacientky může být další možností účast v klinických studiích (v nichž jsou testovány nové léky).
Pamatujte si, že žádný zdroj nemůže odpovědět na všechny vaše otázky ani nemůže nahradit informace, které vám poskytnou vaši lékaři. Cílem této internetové stránky není nahradit nepřetržitou komunikaci mezi vámi a vaším zdravotnickým týmem.
Zpět nahoru