Rakovina prsu

Rakovina prsu je souhrnné označení pro nádorové onemocnění mléčných žláz. Každoročně je toto onemocnění diagnostikováno u několika milionů žen na celém světě. Jedná se o nejrozšířenější formu rakoviny u žen a druhou nejčastější příčinu úmrtí na nádorové onemocnění žen. Přestože jsou karcinomem prsu ohroženy převážně právě ženy, nevyhýbá se ani mužům, kteří tvoří 1 % všech případů.

Podle odhadů bylo v Evropě v roce 2006 maligní onemocnění diagnostikováno u více než tří milionů pacientů, z toho u 13,5 % případů se jednalo o karcinom prsu. Tato diagnóza drží v Evropě na žebříčku onkologických onemocnění bohužel smutný primát. Každoročně je zjištěno 360 000 nových případů a výskyt tohoto onemocnění i přes zlepšující se možnosti léčby nadále stoupá. 
V České republice je situace obdobná. Vedle kožních nádorů představuje největší podíl nově diagnostikovaných případů u českých žen  právě karcinom prsu. Ročně je tento typ nádoru nově zjištěn u více než 5 600 žen a jejich počet se v posledních letech zvyšuje. Nejčastěji karcinom prsu postihuje ženy starší 50 let, výjimkou však nejsou již ani mladé dívky okolo 20 let. V roce 1994 na nemoc zemřelo 2 004 žen, o deset let později pak 2 012 pacientek.
I když stoupá počet nově diagnostikovaných případů, díky zavedení pravidelného vyšetřování žen a moderní léčbě umírá dnes na toto zhoubné onemocnění relativně méně žen než v minulosti.

Rizikové faktory

Rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu, je několik. Příčinou onemocnění mohou být hormonální vlivy, dědičné dispozice, špatná  životospráva či předchozí nemoci prsu. Riziko vzniku onemocnění může ovlivnit i věk pacientky, doba příchodu první menstruace či věk při prvním porodu.

Příznaky karcinomu prsu

Nejčastějším projevem onemocnění je nebolestivé zduření nebo bulka
s nepravidelnými okraji kdekoliv v prsu nebo jeho okolí (v podpaží, nadklíčku). Příznakem může být zarudnutí, vzhledem připomínající pomerančovou kůru, důlkovatění, otok kůže, mokvání, nehojící se vřídek, vtažení bradavky nebo výtok
z ní. Při jakýchkoli pochybnostech by měla pacientka vždy navštívit svého lékaře.

Základem je prevence

Základem prevence je dodržování správné životosprávy. Důležité je mít dostatek pohybu, snížit nadváhu, jíst pestrou stravu bohatou na vitaminy a nekouřit.
K včasnému a úspěšnému vyléčení významně přispívá samovyšetřování prsu a pravidelný mamografický screening.

Samovyšetřování prsů

Samovyšetření prsou je nejjednodušší metodou, jak včas odhalit karcinom prsu. Ženy by si jej měly provádět pravidelně každý měsíc, nejlépe druhý nebo třetí den po skončení menstruace, kdy jsou prsy bez napětí. Vyšetření by mělo probíhat po osprchování teplou vodou, kdy je pokožka dostatečně uvolněná a vláčná.

Mamografický screening

Česká republika se připojila k většině zemí Evropské unie a v září 2002 zahájila celoplošné preventivní vyšetření žen mamografem. Ženy ve věku od 45 do 69 let mají možnost jednou za dva roky navštívit některé z akreditovaných diagnostických pracovišť a nechat si zdarma provést vyšetření prsu mamografem. Při výskytu diagnózy v rodině či jakýchkoli pochybnostech se na vyšetření mohou objednat i mladší ženy. 

Díky mamografickému screeningu lze zachytit časná stadia zhoubných nádorů prsů. Onemocnění je pak snáze léčitelné a klesá i úmrtnost pacientek na tento typ nádoru. Díky preventivnímu mamografickému vyšetření klesá počet radikálních operací (ablací prsů) a zvyšuje se naopak počet operací zachovávajících prs. Pacientky tak mají šanci prožít kvalitní život bez jakýchkoli psychických traumat.

Ze statistik vyplývá, že až 92 % pacientek, u nichž je nádor prsu odhalen včas, může být současnými léčebnými postupy vyléčeno. Přesto preventivní programy pro vyhledávání rakoviny prsu využívá stále málo žen. Většina z nich nemá o možnostech vyšetření dostatek informací nebo na prevenci jednoduše zapomínají. Do konce roku 2004 se screeningu v České republice zúčastnilo téměř 468 tisíc žen ve věku od 45 do 69 let, tj. pouze 28 % cílové populace. V zahraničí se přitom podobných programů účastní až 70–80 % žen téhož věku.

Podrobné informace o mamografickém screeningu – konkrétním postupu, jak získat žádanku a objednat se, průběhu prohlídky a seznamu screeningových pracovišť – naleznou pacientky na internetových stránkách www.mamo.cz.

Moderní léčba

Lokální léčba rakoviny prsu se vztahuje na výkony zaměřené na prs a okolní tkáně – jedná se tedy o chirurgické operace a radioterapii. Systémová léčba vychází naopak ze skutečnosti, že se účinná látka přenáší krví, a působí tedy v celém organizmu. Jejím příkladem je chemoterapie, hormonální a biologická léčba. 

Operace

K chirurgické léčbě se přistupuje zpravidla u pacientek, u nichž nebyly prokázány vzdálené metastázy a nádor je možné operací odstranit. V řadě případů se jedná o jedinou možnost, jak vyléčit nemocného s nádorovým onemocněním. Operace menšího rozsahu se velmi často používá jako úvodní diagnostická metoda, která poskytne vzorek tkáně pro mikroskopické vyšetření.

Radiační léčba

Ozařováním lze vyléčit téměř třetinu zhoubných nádorů. Pro léčbu nádoru prsu se nejčastěji používá zevní ozařování. Je podobné jako vyšetření rentgenem, ale pacient je pod zářičem několik minut. Léčba je ambulantní a je rozložena přibližně do šesti týdnů. Přestávky mezi zářením slouží k regeneraci zdravé tkáně.

Chemoterapie

Chemoterapie se zpravidla podává formou infuzí nebo injekcí do žíly, méně často pak formou nitrosvalových injekcí nebo běžných tablet užívaných ústy. Mnohdy dochází ke kombinaci několika zmíněných způsobů. Díky novým protinádorovým lékům nemusí mít onkologičtí pacienti obavy z nežádoucích účinků, které jsou pro mnoho z nich největším „strašákem“.

Hormonální léčba

Druh hormonální léčby závisí na diagnóze, rozsahu onemocnění a typu předchozí terapie. Léčba se také liší u žen, které jsou premenopauzální a které jsou naopak po přechodu. Jedná se zpravidla o dlouhodobou léčbu.

Biologická léčba

Díky moderní biologické léčbě mají v současné době šanci na prodloužení života onkologičtí pacienti, kteří by dříve neměli žádnou naději. Léčba spočívá v podávání léků, které jsou vyvíjeny cíleně proti nádorovým buňkám. Smyslem této léčby je zastavit růst nádorových buněk přirozenější cestou, působit pouze v místě postížení a ušetřit zdravé tkáně. Takové léky jsou také pacientem lépe snášeny. Ve světě i u nás probíhá velký počet klinických studií zaměřených na nová, perspektivní léčiva, která mohou pacientům pomoci.

Zpět nahoru