Parkinsonova choroba

Poprvé ji v roce 1817 popsal londýnský lékař James Parkinson. Parkinsonova choroba postihuje přibližně 0,1 % populace, častější je výskyt u osob nad 60 let. Předpokládá se, že vzniká kombinací působení okolního prostředí a genetických faktorů. Je to onemocnění způsobené odumíráním určitého druhu nervových buněk v mozku, které tvoří chemickou látku dopamin. Nedostatek této chemické látky vede k omezené hybnosti, svalové ztuhlosti a třesu. Schopnost vykonávat běžné činnosti se snižuje.

Parkinsonova choroba je nemoc pomalu progredující a v současnosti neexistuje žádný lék, který by její postup zastavil. Zpočátku mohou být příznaky jen nepříjemností a lidé nejsou omezeni ve svých každodenních činnostech. S postupem choroby se ale příznaky zhoršují a objevují se různé komplikace, které pacienta invalidizují. Pacienti se vyhýbají sociálním kontaktům, mají pocit ztráty kontroly nad svými motorickými funkcemi a potřebují péči a pomoc ostatních. Tyto okolnosti často vedou k depresi a izolaci.
Parkinsonova choroba je náročná také pro opatrovatele pacienta, hlavně pokud se jedná o staršího partnera.

Znaky a příznaky – jak může vypadat pacient s Parkinsonovou chorobou?

Příklad z ambulance: Když paní Jana vstoupila do ordinace, její lékař si okamžitě všiml, že je shrbená a malými kroky se pomalu šourá kupředu s minimálním pohybem rukou. Paní Jana vypadala lhostejně, ale to kvůli neměnnému výrazu tváře a omezenému mrkání. Její hlas byl tichý a řeč hůře srozumitelná…

Hlavními příznaky Parkinsonovy choroby jsou:

• snížená hybnost,
• svalová ztuhlost,
• klidový třes, který mizí při pohybu,
• poruchy stoje a chůze.

 

Kombinace základních příznaků vede ke shrbenému držení těla, chůze je pomalá a šouravá, s poruchou rovnováhy. Snížená pohyblivost tváře vede k maskovitému výrazu s omezením mimiky. Porušená hybnost ruky se projeví zmenšováním písma. Pacienti mají i vegetativní obtíže, například zácpu nebo poruchy močení. S postupem onemocnění se rozvíjejí i psychické problémy, jako deprese, poruchy spánku a v pozdějších stadiích i demence.

 

Diagnostika

Stále neexistuje žádný definitivní test na Parkinsonovu chorobu, který by bylo možné provést za života pacienta, konečné potvrzení poskytne jen vyšetření provedené po jeho smrti, zaměřené na charakteristické změny v mozku. V budoucnosti se to může změnit, protože zobrazovací technologie se zdokonalují a k dispozici mohou být také genetické testy.

Diagnóza je stále postavena na základě klinických příznaků a odpovědi na léčbu.
Charakteristické znaky, které nejlépe předpovídají Parkinsonovu chorobu, jsou:

• klidový třes,
• asymetrie příznaků,
• pomalý rozvoj choroby,
• klinická odpověď na dopaminergní léčbu.

 

Existuje několik stavů, které mohou způsobovat komplex příznaků podobný Parkinsonově chorobě. Lékaři musí pozorně odlišovat tyto příčiny tzv. sekundárního parkinsonizmu od idiopatické (primární) Parkinsonovy choroby.

Příčiny sekundárního parkinsonismu mohou být:

• některé léky,
• arterioskleróza,

• toxiny - mangan, oxid uhelnatý,
• infekce mozku,
• nádor mozku, hydrocefalus nebo poranění hlavy,
• degenerativní nervové choroby (Huntingtonova choroba, Alzheimerova choroba apod.).

Léčba

Parkinsonovu chorobu zatím neumíme úplně vyléčit, je však možné léčbou ovlivnit její příznaky. Základem farmakologické léčby je podávání dopaminergních léků, které nahrazují chybějící dopamin v mozku. Užívá se buď prekurzor dopaminu anebo látky, které přímo stimulují dopaminové receptory. Pro pacienta je zároveň důležitá doplňková léčba, zahrnující vzdělávání, poradenství, léčbu poruch řeči, fyzioterapii a terapii prací. V pokročilých stadiích nemoci se uplatňuje také chirurgická léčba, kdy se do mozku zavádí stimulující elektroda.

Zpět nahoru