Migréna

Bolest hlavy je jedním z nejčastějších neurologických onemocnění. Různé typy bolestí hlavy postihnou aspoň jednou v životě více než 90 % populace. Neléčená nebo špatně léčená bolest hlavy je častým důvodem absence v zaměstnání a nízké pracovní výkonnosti. Svému nositeli přináší většinou zbytečné utrpení. Během života vyhledá lékaře kvůli bolesti hlavy asi 10–15 % populace. Příčiny bolesti hlavy však bývají velmi rozdílné. Při určování diagnózy musí lékař s pomocí pacienta zjistit, jakým typem bolestí hlavy pacient trpí, protože ne každá bolest hlavy znamená migrénu.

Migréna je nejčastějším zástupcem primárních bolestí hlavy. Pro migrenózní bolest hlavy je charakteristická jednostranná pulzující bolest hlavy doprovázená nevolností až zvracením a přecitlivělostí na zvuk a světlo. Vyskytuje se častěji u žen (cca 18 %) než u mužů (cca 5 %) a postihuje skoro všechny věkové skupiny. Největší počet migreniků je mezi 30. a 40. rokem života.

Rozeznáváme dva nejčastější typy migrény - s aurou a bez aury. Aura (předzvěst) předchází vlastním bolestem hlavy u tzv. klasické migrény. Projeví se přechodnou poruchou zraku, různými poruchami zorného pole (vidění vlnovek, záblesků, drobných předmětů atd.). Zřídka se u některých pacientů projevuje aura zhoršením citlivosti, trnutím poloviny těla, tváře a jazyka, poruchami řeči, slabostí horních a dolních končetin, případně zmateností. Příznaky aury obvykle zmizí při nástupu bolesti hlavy. Záchvat migrenózní bolesti obvykle trvá 4-72 hodin.
Migréna prostá, tj. bez aury, je mezi pacienty častější. Někteří lidé ale mohou mít neurčité prodromální příznaky, jako únavu nebo změny nálady.
Oba typy migrény se mohou objevovat několikrát do týdne nebo jen jednou za několik let. U některých lidí se migréna objevuje pravidelně – např. při menstruaci, v sobotu po vyčerpávajícím týdnu apod.

Příčiny vzniku migrény nejsou dosud bezpečně a do detailů známé. V současnosti je nejvíc akceptovaná hypotéza, že jde o reakce nervového systému na náhlé změny v organizmu nebo ve vnějším prostředí. Mnozí vědci jsou přesvědčeni, že u některých pacientů se projevuje větší citlivost nervového systému. Během migrenózní ataky vedou změny mozkové aktivity k zánětu mozkových cév a nervů. Antimigrenózní léky způsobují úlevu tlumením senzitivních nervových drah na nervových zakončeních a v samotné mozkové tkáni. Kromě toho mají přímý efekt na redukci vlastní zánětlivé reakce. Určitou roli hraje také dědičná dispozice (migrénou trpí někdy několik generací žen a mužů). Děje, které se odehrávaly před záchvatem migrény a v jeho průběhu v mozku, jsou velmi složité a výsledným stavem je citlivost některých nervových drah vedoucí k vyplavování dnes už dobře známých látek, které rozšiřují mozkové cévy a zpětně udržují stav větší citlivosti. Dnes ještě nevíme, proč některé osoby v určitou chvíli reagují na uvedené venkovní a vnitřní podněty právě výše popsaným způsobem. Migréna však není život ohrožujícím onemocněním. V některých případech ovšem může být příznakem skryté choroby. Ve všech případech, kdy se mění charakter záchvatů, zvyšuje se jejich počet a některé příznaky aury přetrvávají déle než 60 minut, je bezpodmínečně nutná konzultace s lékařem.

U žen se migréna vyskytuje častěji. Může být vázaná na menstruaci, porod nebo může vzniknout po menopauze. Antikoncepce obvykle bolest hlavy zvýrazňuje, u některých žen ji však naopak může zmírnit. Mnoho migreniků má postižené oba rodiče a příbuzné. Předpokládá se vrozená abnormalita regulace napětí stěny tepen. Bolest hlavy může vyvolávat stres, únava, určité potraviny nebo i vlivy vnějšího prostředí, jako jsou změny počasí nebo blikavé světlo.

Léčba

Nejčastěji je migréna léčena léky. Pacientům ale pomáhá také vyloučení vyvolávajících faktorů, například některých potravin, a zdravý životní styl s omezením stresu a pravidelnou fyzickou aktivitou.

Existují dva typy léčby – preventivní a léčba samotného záchvatu. Málo časté záchvaty jsou obvykle léčeny běžnými analgetiky. Většina migreniků však pro potlačení záchvatu potřebuje specifické antimigrenózní léky. Pokud má pacient záchvaty časté nebo dlouhotrvající, je třeba nasadit preventivní léčbu.