Epilepsie

Epilepsie je onemocnění se spontánně se opakujícími epileptickými záchvaty. Epileptický záchvat je časově omezená změna klinického stavu, podmíněná excesivním synchronním výbojem části nervových buněk mozku. Je to stav, nad kterým nemá pacient kontrolu. Konkrétní příznaky záchvatu závisejí na tom, kterou část mozku výboje zasahují, nejčastějším projevem jsou křeče, škubání těla a často i stavy bezvědomí.

Epilepsie se dělí na primární (idiopatickou), u níž není možné určit příčinu, a sekundární, u které je možné najít příčinu epileptických stavů. Idiopatická epilepsie je často dědičná, její výskyt je 5 až 10krát pravděpodobnější, pokud se v rodině vyskytuje podobný případ. Jestliže se diagnóza epilepsie určí v mládí, je většinou tohoto typu. Sekundární (získaná) epilepsie může upozornit na mnohem vážnější mozkovou poruchu, jakou je například tumor. Epileptický záchvat se rovněž může vyvinout jako důsledek závažného poranění hlavy, arteriosklerózy či akutní otravy.

Existuje několik typů epileptického záchvatu. Všeobecně nejznámější je generalizovaný tonicko-klonický záchvat (kdysi známý pod pojmem „grand mal“). Tyto ataky zřídkakdy trvají déle než několik minut a probíhají stereotypně podle daného vzorce. V první fázi zachvacuje tělo tonická křeč a pacient zpravidla náhle padne k zemi. Další fáze spočívá v rychlých kontrakcích svalů, kterými si často způsobí další zranění. Během následující fáze se končetiny pacienta nekontrolovatelně trhavě třesou. Jeho čelisti jsou pevně sevřené, pacient si přitom může skousnout jazyk. Silné svalové kontrakce během záchvatu mohou způsobit problémy s dýcháním. Po ukončení této fáze se pacienti obyčejně cítí vyčerpaně a pravděpodobně usnou.

Dalším typem generalizovaného záchvatu je tzv. absence („petit mal“). Je to stav, který připomíná zahledění nebo mikrospánek. Pacient může na několik sekund ztratit kontakt s okolním světem, ale je nepravděpodobné, že by spadl nebo projevil jakékoli navenek rozpoznatelné příznaky spojené s epilepsií. Z tohoto důvodu si těchto projevů lidé často nevšimnou, opakovanými záchvaty se však například dítě může stát zapomnětlivým a nepozorným.

Ložiskový záchvat je typ epilepsie způsobený elektrickou abnormalitou v jedné části mozku, která nemá tendenci se šířit dál. V závislosti na postižené části mozku patří k symptomům spazmy tváře či rukou nebo záškuby kolem úst, ale i například zrakové, sluchové nebo čichové příznaky. Při jednoduchém záchvatu je pacient při vědomí, u komplexního záchvatu je vědomí porušené a pacient si na záchvat pamatuje špatně nebo vůbec.

Pokud epileptický záchvat trvá déle než 30 minut anebo záchvaty následují v krátkých intervalech za sebou, může dojít k vážnému poškození mozku. Tento stav je známý jako status epilepticus a medicínsky se jedná o život ohrožující stav vyžadující okamžitý převoz do nemocnice.

Léčba

K léčbě epilepsie se používají antiepileptika, která kontrolují elektrickou aktivitu buněk v mozku.

Jak se zachovat při epileptickém záchvatu

Je třeba vyčkat konce záchvatu a nebránit záškubům nebo tonické křeči. Pomoci můžeme tak, že pacienta zajistíme, aby si během záchvatu neublížil pádem na nebezpečný nebo ostrý předmět. V žádném případě byste se neměli pokoušet o vtěsnání čehokoli do pacientových úst – čelisti jsou pevně sevřené a vy byste riskovali, že zraníte sebe nebo jeho. Zajistěte volné dýchání uvolněním oblečení a jemně ho otočte na bok. Po odeznění záchvatu pacienta uklidněte a přemístěte do bezpečí. Je-li to pacientův první záchvat, pokuste se zapamatovat si co nejvíc detailů, aby je mohl později sdělit lékaři.

Zpět nahoru