Astma

Podle údajů WHO je na světě více než 100 milionů lidí, pro které není dýchání úplně běžnou součástí života. Nerovný boj s astmatem ročně prohraje a na jeho následky zemře přibližně 180 tisíc lidí na celém světě. Celkový počet lidí trpících v ČR astmatem se odhaduje na 800 tisíc. Z toho asi 350 tisíc lidí má sice astma, ale dosud kvůli němu nenavštívili lékaře, a proto u nich nemohla být nemoc diagnostikována, a tím pádem ani zavedena potřebná léčba.

Průduškové astma

Průduškové (bronchiální) astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Projevuje se záchvaty převážně suchého, dráždivého kašle, pocitem dechové nedostatečnosti a slyšitelným dýcháním (pískot, chrčení apod.). Příčinou zánětu dýchacích cest při astmatu je nejčastěji alergie. Proto se astma
vyskytuje často u lidí, kteří už měli jiné alergické projevy (například ekzém, kopřivku, alergickou rýmu, …). Někdy však může být prvním projevem alergie právě astma a ostatní projevy se mohou (ale nemusí) později přidat. Také vznik astmatu souvisí s genetikou (vrozené dispozice) a faktory životního prostředí a životního stylu. Samotný průběh onemocnění ovlivňuje životospráva, stres, infekce (nejčastěji virové) a dodržování preventivních opatření a léčebného plánu. Astma se sice může projevit v každém věku, ale především jde o onemocnění mladých dospělých a dětí.

Nejčastější příznaky astmatu jsou:
• dýchavičnost – pocit těžkého dýchání,
• záchvat kašle,
• pískoty.

Dýchacími cestami přichází do plic vzduch, aby mohl okysličit krev. Vypadají jako rozvětvený strom, kde průdušky jsou jako větvičky. Průdušky zdravého člověka nebo astmatika pod kontrolou jsou průchodné a vzduch jimi prochází bez překážek. Pokud není astma pod kontrolou, průdušky se zúží, opuchnou a tvoří se nadměrné množství hlenu. Příčinou těžkostí astmatika je to, že stažené průdušky brání proudění vzduchu při dýchání a tělo dostává méně kyslíku. Dýchání je těžké, s pískoty, nemocný snese menší tělesnou námahu. Na hrudi cítí těžkost. V horším případě přichází astmatický záchvat, který může v kritických situacích, pokud není poskytnuta lékařská pomoc, skončit až smrtí.

Ačkoli každým rokem poznáváme procesy a změny při astmatu stále podrobněji, jednoznačná odpověď na to, co ho způsobuje, zatím neexistuje. Neustále se zhoršující životní prostředí je jistě jednou z příčin a „přitěžujících“ faktorů. Má vliv především na ty lidi, kteří žijí ve velkých městech a v oblastech se zhoršeným životním prostředím. Zvýšené riziko vzniku astmatu existuje u těch osob, jejichž rodiče měli astma nebo jiné alergické onemocnění – alergickou rýmu nebo ekzém. Příčinou astmatu jsou vrozené předpoklady spolu se zhoršeným životním prostředím.

Stav astmatika se může měnit také podle fyzické námahy, stresu, počasí nebo po kontaktu s určitými látkami. Faktory a látky, které přispívají k tomu, že se během života projeví vrozená dispozice k chorobě, se nazývají vyvolávače. Faktory a látky, které už přítomnou chorobu zhoršují, případně ji opětovně vyvolávají, ať už byla, nebo nebyla tlumena léčbou, se nazývají spouštěče. Příčinou těžkostí nebo jejich zvýraznění může být též prochladnutí, infekce, tělesná námaha, stres, emocionální napětí, hormonální změny u žen (menstruace, klimakterium).

Pacienti s pylovou alergií se cítí nejhůř v době květu „jejich“ rostlin, zejména během suchých a větrných dnů, naopak po dešti se jim obyčejně uleví. Pylová sezona začíná s rozkvétáním lísek a olší (únor–březen). Pokračuje v dubnu (bříza), „trávoví pacienti“ mají největší těžkosti v květnu a červnu, pacienti přecitlivělí na byliny z čeledi hvězdnicovité (pelyněk, ambrozie) se mají nejhůř v srpnu a v září. Pacienti, kteří jsou přecitlivělí na vícero pylových alergenů, mohou mít těžkosti až 9 měsíců v roce.

Pacienti s přecitlivělostí na roztoče zažívají komplikace doma, zejména nad ránem, což je způsobeno kontaktem s roztočovým alergenem v posteli. Každému, kdo má alergii na zvířata, se stav zhorší po kontaktu se psem nebo kočkou nebo s osobou, která zvířata jen chová. Zdravotní stav pacienta, u kterého se vyvinula alergie na látku z pracovního prostředí, se zhoršuje zejména v práci, případně krátce po pracovní směně, v průběhu volných dní se stav lepší. Pacienti s nealergickým astmatem bývají citliví na změny počasí a nejhorším obdobím je pro ně doba na přelomu podzimu a zimy s častým sychravým inverzním počasím (mlha). Stav pacientů s takzvanou infekčně-alergickou chorobou se zhoršuje po každé prodělané infekci, často i po obyčejné rýmě.

Léčba

Léčba chronických zánětlivých onemocnění plic, mezi která patří také průduškové astma, má už více než stoletou historii. Zpočátku byly možnosti léčby minimální, léčba byla spíše empirická a orientovaná na příznaky než na podstatu nemoci. Později, když už byla známa podstata onemocnění, se léky začaly podávat v tabletové formě. Výrazný posun však nastal až v 60. letech 20. století, když se zdokonalily inhalační pomůcky a medicína začala používat práškové formy léků. Dnes jsou na předním místě tzv. inhalační kortikosteroidy, které se inhalací dostávají cíleně do plic (bronchů) pacienta. Když astmatik dobře spolupracuje s lékařem při léčbě, a to hlavně dodržováním všech zásad, správným užíváním léků a stálou kontrolou své nemoci, může žít aktivním a plnohodnotným životem.