Tiskové materiály k setkání na téma Není žloutenka jako žloutenka
Praha, 21. října 2010
Obsah:
- Žloutenka od A do G
- Žloutenka typu A u nás v posledních třech letech vede, zbytečně
- Žloutenka a cestování
- Očkování je vhodnou prevencí nejen pro děti
- Znalostní kvíz pro čtenáře
Žloutenka od A do G
Infekční žloutenka neboli hepatitida je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Zatím je ve světě popsáno celkem sedm typů žloutenky, které se liší způsobem přenosu viru, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. Mezi nejrozšířenější patří žloutenky typu A, B a C, existují však i další typy: D, E, F a G. Očkování, které poskytuje dětem i dospělým účinnou ochranu, nabízí dnešní medicína pouze proti žloutence typu A a B, a to jak proti každému typu zvlášť, tak i prostřednictvím jedné kombinované vakcíny.
Žloutenka typu A
Nejznámějším a v České republice v současné době nejrozšířenějším typem žloutenky je žloutenka typu A. Od začátku roku do konce srpna bylo u nás zaznamenáno celkem 480 případů této nemoci, přitom za stejnou dobu se u nás v období 2001 – 2009 průměrně nakazilo 168 lidí.
Virus žloutenky A se vylučuje stolicí, je vysoce infekční a odolný. Při pokojové teplotě dokáže přežít několik týdnů, zmrazený dokonce několik let. Nejčastěji se přenáší nepřímou cestou pozřením kontaminovaného jídla či nápoje.
Žloutenka typu B
Tento typ žloutenky se přenáší tělními tekutinami – krví, spermatem či vaginálním sekretem.
Mezi nejčastější způsoby nákazy patří nechráněný sexuální styk. Nakazit se však lze například i použitím infikovaného zubního kartáčku, ručníku či holicího strojku. Virus se do krve může dostat také při úrazu. K jeho přenosu totiž stačí, dostane-li se mikroskopické množství krve nemocného nepatrnou oděrkou do krevního oběhu nechráněné osoby.
Každoročně u nás onemocní žloutenkou B přibližně 300 lidí, přičemž nejvíce případů je zaznamenáno ve skupině mladých lidí ve věku 20 až 35 let. Podle odhadů se u nás pohybuje až 50 tisíc „přenašečů“ žloutenky typu B, u nichž se sice onemocnění nijak neprojevilo, ale mohou jej šířit dál. Navíc se v některých případech může u chronických přenašečů žloutenka typu B vyvinout v cirhózu či rakovinu jater.
Žloutenka typu C
Virus žloutenky typu C vědci objevili relativně nedávno, až koncem osmdesátých let
20. století, kdy se začaly množit případy žloutenek u pacientů po krevní transfuzi. Nemoc se přenáší převážně nakaženou krví. Nejvíce ohroženi jsou v současnosti uživatelé nitrožilních drog, nebezpečí může představovat také tetování či piercing.
V období od ledna do srpna 2010 bylo u nás nahlášeno 430 nakažených. Ročně se v ČR nakazí přibližně 1000 lidí. Přestože se oba typy žloutenky B i C přenáší v podstatě stejnou cestou, očkování existuje jen proti „béčku“.
Další typy žloutenek
Virus žloutenky typu D je tzv. neúplným virem. K jeho přenosu je potřebná současná přítomnost viru žloutenky typu B. Podobně jako tento typ žloutenky se i „déčko“ přenáší krví. Naproti tomu žloutenka E se přenáší potravinami nebo vodou. Je nebezpečná především pro těhotné ženy, u nichž může způsobit závažné jaterní onemocnění a vést dokonce až k smrti. V současné době jsou známy také viry žloutenky F a G, jejichž chování a vliv na zdraví se teprve zkoumá.
Typ žloutenky |
Způsob přenosu viru |
Následky onemocnění |
Vakcína |
A |
Kontaminovaná voda, potraviny, |
Jaterní dieta, omezení aktivního způsobu života. Nebyl popsán přechod do chronicity. U populace nad 40 let možnost komplikovaného průběhu i úmrtí. |
Ano |
B |
Infikované tělní tekutiny, |
Jaterní dieta, omezení aktivního způsobu života. Několikaměsíční léčba antivirotiky. Možnost přechodu do chronicity s rizikem cirhózy či karcinomu jater. |
Ano |
C |
Infikovaná krev, pohlavní styk. |
Jaterní dieta, omezení aktivního způsobu života. Několikaměsíční léčba antivirotiky. Možnost přechodu do chronicity s rizikem cirhózy či karcinomu jater. |
Ne |
D |
Infikovaná krev. |
Průběh onemocnění stejný jako u žloutenky typu B s podobnými následky. |
Ne |
E |
Kontaminované potraviny nebo voda. |
Průběh onemocnění obdobný jako u žloutenky typu A vč. možných následků. Nebyl popsán přechod do chronicity. U těhotných žen vyšší riziko úmrtí v případě, že k infekci dojde ve třetím trimestru gravidity. |
Ne |
F |
Tzv. hypotetický vir. V několika případech, kdy nebyla prokázána spojitost vzniku onemocnění s viry typu A, B, C ani E, byl původce označen písmenkem F. Další zkoumání existenci viru však zatím nepotvrdila. |
Ne |
|
G |
Infikovaná krev, přenos z matky na dítě, pohlavní styk. Geneticky podobný viru typu C. Zatím nebylo prokázáno, že vir žloutenky typu G vyvolává onemocnění jater. Onemocnění nemá žádné specifické příznaky, často se objevuje v kombinaci se žloutenkou typu C nebo HIV infekcí. |
Ne |
|
Žloutenka typu A u nás v posledních třech letech vede, zbytečně
V posledních třech letech je u nás nejrozšířenějším typem žloutenky „áčko“. Virus žloutenky typu A se může vyskytovat v podstatě všude kolem nás – na penězích, držadlech v MHD, madlech nákupních vozíků, sedačkách kin, v osvěžujícím koktejlu s ledem, v salátu z mořských plodů apod. Jistě, v rámci základní prevence je důležité dávat pozor na dodržování hygieny. Kontrolovat všechny rizikové situace však není v lidských silách. Běžně si dáme žvýkačku do úst nebo si pochutnáme na pečivu hned poté, co jej zaplatíme, či si v drive-in fast foodu vyzvedneme své jídlo přímo z pohodlí auta. A kuchaři či barmanovi při přípravě pokrmů těžko můžeme stát za zády.
-
O hepatitidě A se často mylně říká, že… :
- Je to onemocnění špinavých rukou. Pokud dodržuji hygienu, nemohu se nakazit.
- Onemocní hlavně děti, dospělá populace je promořena a onemocnět nemůže.
- Onemocnění není vážné, nemá žádné zdravotní následky, drží se jen dieta.
- Je to onemocnění, které si přivezeme výhradně z exotických krajin.
Výskyt a šíření žloutenky typu A v populaci přímo ovlivňují hygienické a sanitární standardy. Jejich zlepšení vede ke snížení cirkulace viru žloutenky typu A v dětské populaci, která je vůči tomuto viru obvykle nejvnímavější. Vnímavost vůči viru se přesunuje do vyššího věku na adolescenty a dospělé. Například během epidemie hepatitidy A v letech 2008/2009 byla v ČR nejvíce postižena populace ve věku 25 – 35 let.
Žloutenka a cestování
Nevěřte mýtu, že žloutenka typu A ohrožuje především cestovatele v exotických zemích. Přestože se jedná o jednu z častých nemocí, kterou si Češi z dalekých destinací přiváží, velké množství lidí se žloutenkou nakazí na dovolené
v Evropě. Nejčastěji si žloutenku typu A Češi dováží z blízkých a oblíbených destinací, jako je Slovensko, Chorvatsko, Řecko, Egypt, Tunis nebo Španělsko.
Až 70 % lidí se však nakazí přímo u nás. Riziko nákazy se zvyšuje např. při cestování vlakem nebo autobusem a pobytu v přírodě, kdy je dodržování hygienických standardů či kontrola kvality potravin a pitné vody mnohdy limitována.
Přenos žloutenek typu B a C je možný zase např. při adrenalinových sportech, aktivní turistice nebo horolezectví, které jsou spojeny s vyšším výskytem úrazů.
Zdravotní potíže v zahraničí představují vždy komplikace, v případě žloutenek jsou však zbytečné. Základním vybavením cestovatelů by mělo být očkování proti žloutence typu A a B, které se hodí vždy a všude, podobně jako třeba léky proti bolesti, průjmu či zácpě.
Očkování je vhodnou prevencí nejen pro děti
Očkování proti žloutenkám má ve světě dlouhou tradici. Jeho počátek sahá již do roku 1981
a v některých zemích patří do povinného očkovacího kalendáře. U nás se začalo očkovat proti žloutence typu A v 90. letech a proti typu B se očkují rizikové skupiny populace od poloviny 80. let. Očkování proti „béčku“ pak bylo v roce 2001 zařazeno mezi povinné dětské očkování a očkuje se v rámci tzv. hexavakcíny. Obvykle se zahajuje ve věku 13 týdnů, vždy po zhojení vpichu po očkování proti TBC. Současně s novorozenci jsou očkováni dvanáctiletí školáci.
Osoby starší 21 let však u nás nejsou na základě očkovacího kalendáře proočkováni proti žádnému typu žloutenek. V rámci tzv. očkování na vlastní žádost si mohou zájemci zvolit mezi kombinovanou nebo jednosložkovou (monovalentní) vakcínou, na které přispívá většina zdravotních pojišťoven.
Pro děti ve věku 1 až 15 let, které byly očkovány již proti žloutence typu B, je na českém trhu dostupná vakcína Havrix 720 Junior Monodose, která je chrání proti žloutence typu A. Pro starší děti a dospělé je pak určena vakcína Havrix 1440. Ochrana nastupuje asi 2 až 3 týdny od naočkování první dávky. Po naočkování druhé dávky v rozpětí od 6 do 12 měsíců po aplikaci první, poskytují tyto vakcíny ochranu proti infekci na dobu nejméně 25 let.
Proti hepatitidám typu A i B se lze očkovat kombinovanou vakcínu Twinrix, která dlouhodobě chrání proti oběma typům nemoci zároveň. Očkování je třídávkové a ochrana nastupuje přibližně 14 dní po podání druhé dávky, tj. cca po 6 týdnech. Pro děti do 15 let, které zatím nejsou očkovány proti žloutence typu A a B, je určena vakcína Twinrix Paediatric, pro starší děti a dospělé pak očkovací látka Twinrix Adult.
K získání rychlejší ochrany mohou jedinci od 16 let zvolit rychlé očkovací schéma vakcínou Twinrix Adult. V takovém případě je očkování čtyřdávkové: první dávka se očkuje ve vybraném termínu, druhá dávka o 7 dní později, třetí 21 dní po dávce první. Po třetí dávce nastupuje ochrana. K získání dlouhodobé ochrany se doporučuje ještě čtvrtá dávka, a to 12 měsíců od první dávky.
Tyto vakcíny jsou vyráběny farmaceutickou společností GlaxoSmithKline, která má s výrobou vakcín více než 50leté zkušenosti.
Znalostní kvíz pro čtenáře
V krátkém testu si můžete ověřit, jaké jsou vaše znalosti o žloutenkách typu A, B a C:
|
Více informací naleznete na www.zloutenky.cz.
Některé informace mohou být reklamní povahy.
Havrix 1440, Havrix 720 Junior Monodose a kombinované vakcíny Twinrix Adult a Twinrix Paediatric jsou léčivé přípravky vázané na lékařský předpis, které nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před aplikací si prosím přečtěte příbalovou informaci.
Pro více informací kontaktujte:
Eva Veličková, AMI Communications, Týn 641/4, 110 00 Praha 1
Tel.: 234 124 112, e-mail: eva.velickova@amic.cz
GSK – Váš partner v oblasti očkování
Společnost GSK je jedním z největších výrobců očkovacích látek pro děti a dospělé. V rámci své činnosti se zabývá jak výzkumem vakcín, tak jejich vývojem a výrobou. V současné době má GSK celosvětově registrováno více než 30 různých vakcín a v klinickém vývoji dalších 20 nových očkovacích látek. V roce 2008 společnost GSK dodala 1,1 miliard dávek vakcín do 176 zemí světa, což představuje 3 miliony očkovaných každý den.
Více na www.gsk.cz či www.vakciny.cz.
Zpět nahoru
