Světový den boje proti chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN)
Praha, 10. listopadu 2009
Co je CHOPN
Chronická obstrukční plicní nemoc je vleklé zánětlivé onemocnění průdušek. Pokud není toto onemocnění léčeno, vede k postupnému zužování průdušek, jež není plně reverzibilní. Časem může dojít až k zániku plicní tkáně. Největší vliv na rozvoj nemoci mají škodliviny, které nemocný inhaluje, především tabák, ale i další průmyslové zplodiny. I když je CHOPN primárně onemocněním plic, často vyvolává závažné změny v celém organismu.
| Podstatou CHOPN je přítomnost trvalé obstrukční ventilační poruchy, která může vést až k selhání funkce plic. Vzhledem k tomu, že onemocnění má charakter chronického zánětu, má i závažné mimoplicní účinky. Zvyšuje například riziko infarktu myokardu či rakoviny plic |
Výskyt onemocnění ve světě
V současné době trpí CHOPN přibližně 600 milionů lidí na celém světě. Přestože přesná data nejsou k dispozici, odborníci odhadují, že nemoc postihuje 5 - 10 % lidí na celém světě. Dle statistiky z roku 2009 se v Latinské Americe jednalo o 8 – 20 % populace, 8 % lidí v Číně a více než 10 % obyvatel ve Španělsku.
Ve všech zemích světa roste výskyt onemocnění CHOPN s věkem, a to zejména u lidí starších 60 let. V tomto věku hrozí navíc i zvýšené riziko rakoviny plic u kuřáků.
Světová zdravotnická organizace upozornila na CHOPN jako na jedinou nemoc
v USA, u které se od roku 1950 značně zvyšuje úmrtnost (hlavně u žen).
| Období | ženy | muži | celkem |
| r.1980 | 15 826 | 37 333 | 53 159 |
| r.2005 | 65 929 | 61 120 | 127 049 |
Od roku 1980 do roku 2005 se zvýšila v USA úmrtnost na CHOPN zhruba čtyřnásobně u žen a téměř dvojnásobně u mužů. Od roku 2000 je absolutní počet zemřelých žen v USA každoročně vyšší než mužů, avšak při přepočtu na 100 000 obyvatel stále převažuje úmrtnost mužů. Zvyšování úmrtnosti u žen nejspíše vyplývá z narůstajícího počtu kouřících žen.
Výskyt CHOPN v České republice
V České republice je zhruba 700 až 800 tisíc dospělých pacientů s CHOPN. Stejně jako
v řadě ostatních zemí světa se u nás úmrtnost na CHOPN zvyšuje. V roce 1996 byla nejnižší (celkem 1062 lidí), ale do roku 2005 se zdvojnásobila (celkem 2190 osob).
|
V České republice činí ošetřovací doba v nemocnici u pacientů s CHOPN průměrně 10 dnů (údaje z r. 2007). Hospitalizace na CHOPN jsou přitom u nás v posledních
15 letech dvoj- až trojnásobné v porovnání s astmatem. Za posledních 40 let vždy
u CHOPN podstatně převažovaly hospitalizace mužů nad ženami, u astmatu vždy naopak převyšovaly hospitalizace žen nad muži. U CHOPN se jednalo nejčastěji
o pacienty s průměrným věkem okolo 67 let, naopak průměrný věk hospitalizovaných na astma je zhruba 36 – 39 let. Tato data dokládají, že CHOPN je nemocí staršího věku u nás i ve světě.
Pacienti s CHOPN trpí navíc velmi často i dalšími souběžnými nemocemi, které dále zvyšují počet hospitalizací a prodlužují ošetřovací dobu. Mezi nejčastější patří zvýšený krevní tlak, srdeční selhávání, cukrovka a obezita.
Kromě velké zdravotní zátěže s sebou nemoc nese i vysoké finanční náklady.
V roce 2000 si například hospitalizace pacientů s CHOPN vyžádala v 17 zemích Evropy 2 875 milionů EUR a celková částka na jejich péči přesáhla 38 bilionů EUR. Současná studie v ČR ukazuje, že exacerbace (vzplanutí) CHOPN, včetně eventuální hospitalizace stojí u jednoho nemocného měsíčně přes 16 400 Kč, zatímco bez exacerbace 6 700 Kč.
Příčiny onemocnění
Hlavní příčinou CHOPN je zcela neoddiskutovatelně kouření. Podílí se celými 75 % na vzniku všech případů onemocnění! Kouření zrychluje pokles plicních funkcí 3x více než u nekuřáků. V České republice je přitom na tabáku stále závislý každý čtvrtý obyvatel.
Kromě kouření existují i další rizikové faktory CHOPN, například zplodiny z topení tuhými palivy, vaření na plynu bez dostatečného odvětrání, výfukové plyny, dlouhodobý pobyt v kouři nebo v prašném prostředí. Na vznik nemoci mají vliv i opakované infekce horních cest dýchacích, chlad, pobyt ve vlhkém prostředí i vlivy dědičnosti.
Stanovení diagnózy
Charakteristickými příznaky CHOPN jsou kašel, vykašlávání hlenů a dušnost – ta je přítomna zpočátku při námaze, později i v klidu. Tyto potíže jsou následkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Při vyšetřování nemocného se zaměřujeme hlavně na předchozí rizikové faktory nemoci – tedy hlavně na kouření cigaret, na rizikové (prašné) pracovní prostředí, na prodělaná onemocnění dýchacího ústrojí u nemocného i v jeho rodině, na přítomnost dalších nemocí.
Hlavní metodou pro potvrzení diagnózy je vyšetření funkce plic – spirometrie. Jedná se o vyšetření, které nemocného prakticky nezatěžuje a naopak pomáhá stanovit správný postup léčby. Podle výsledků vyšetření plicních funkcí je možné stanovit stupeň, tedy závažnost onemocnění (stádium lehké – středně těžké – těžké – velmi těžké).
CHOPN může předejít každý sám
|
Jak se vyhnout CHOPN? Způsob je jednoduchý: nikdy nezačít kouřit, nebo s kouřením přestat! Je však potřeba se vyhnout i pasivnímu kouření, které rovněž patří mezi rizikové faktory vzniku onemocnění. Pokud je člověk vystaven doma i v práci pasivnímu kouření po dobu 40 hodin týdně v trvání pěti let, zvyšuje se u něj riziko této choroby až o 48 %. Ke vzniku onemocnění přitom přispívá i kouření doutníků či dýmky, které často bývá považováno za „méně škodlivé“. |
Léčba onemocnění
Cílem péče o nemocného CHOPN je především zmírnit příznaky, omezit další zhoršování plicních funkcí, zabránit dalším plicním a srdečním komplikacím a udržet dobrou stávající kvalitu života. Kromě preventivních doporučení a doplňkové léčby (lázně, rehabilitace) vám lékař předepíše speciální léky. Farmakologická léčba se používá k prevenci a ke kontrole příznaků, ke snížení frekvence a tíže akutních zhoršení nemoci (exacerbací), ke zlepšení kvality života a ke zvýšení tolerance tělesné zátěže.
Při léčbě CHOPN všech stádií je nutné vyloučit rizikové faktory, tedy hlavně kouření cigaret, doporučuje se také každoroční očkování proti chřipce. Dále je možné léčbu rozdělit na léčení stabilizované CHOPN a léčbu vzplanutí nemoci.
U stabilizované CHOPN je možné zpočátku vystačit s užíváním inhalovaných léků krátkodobě rozšiřujících průdušky jen podle potřeby. U těžších stádií nemoci je pak již nutné pravidelné inhalování léků s dlouhodobým účinkem a dechová rehabilitace; méně vhodnou alternativou je podávání léků v tabletách. V nejtěžších stádiích je třeba zvážit dlouhodobé podávání kyslíku, případně u vhodných nemocných navrhnout transplantaci plic.
Při vzplanutí nemoci, které se projeví obvykle zhoršením kašle, změnou vykašlávaných hlenů, zhoršením dušnosti, případně zvýšenou teplotou a dalšími příznaky nachlazení, je často potřebné vyšetření lékařem, zintenzivnění nebo doplnění dosavadní léčby a zvážení vhodnosti odeslání nemocného do nemocnice nebo léčebny. Při každém vyšetření by měl lékař zkontrolovat, zda nemocný užívá inhalované léky správně, protože více než polovina nemocných s CHOPN dělá chyby v inhalační technice!
Podle výsledků nejnovějších studií zlepšuje moderní léčba plicní funkce, snižuje dušnost a zvyšuje kvalitu života. Pro úspěšnou léčbu je ale vždy potřeba včasná diagnóza. Jen tehdy také může dojít k včasnému zahájení léčby. Je tedy třeba neváhat a již při prvních příznacích vznikající dušnosti navštívit lékaře.
Nechte se vyšetřit u příležitosti Světového dne CHOPN
Světový den CHOPN letos proběhne 19. listopadu a jeho organizátorem je již tradičně Globální iniciativa proti chronické obstrukční plicní nemoci (GOLD)
ve spolupráci s lékaři-specialisty a pacientskými organizacemi. Jejím hlavním cílem je zvýšit povědomí veřejnosti
o CHOPN, zlepšit prevenci a snížit úmrtnost pacientů
s tímto onemocněním. Různé aktivity na podporu boje s CHOPN proběhnou ve více než 70 zemích světa.
V rámci Světového dne CHOPN proběhnou i letos v České republice akce zaměřené jak na odbornou, tak laickou veřejnost.
19. 11. 2009, Měření dechových funkcí pro veřejnost
|
Hlavním pořadatelem Dne boje proti CHOPN je u nás již od roku 2003 České občanské sdružení proti chronické obstrukční plicní nemoci (ČOPN). Sdružení bylo založeno z iniciativy členů výboru ČPFS (České pneumologické a ftizeologické společnosti). Jeho zakladateli jsou české lékařské kapacity, které se této problematice dlouhodobě věnují: prof. MUDr. Vladimír Vondra, DrSc., doc. MUDr. Jaromír Musil, PhD. a MUDr. Stanislav Kos, CSc. Základním cílem ČOPN je rozšiřovat a prohlubovat znalosti lékařské i laické veřejnosti o chronické obstrukční plicní nemoci. Více informací na www.copn.cz.
Odborná spolupráce:
doc. MUDr. Jaromír Musil, PhD.
přednosta pneumologické kliniky 2. LF UK a FN Motol
prof. MUDr. Vladimír Vondra, DrSc.
přednosta Polikliniky TBC a respiračních chorob, Praha 5
MUDr. Eva Králíková CSc.
Centrum léčby závislosti na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN
Zpět nahoru
