Světový den boje proti hepatitidám se ptá: Nemohu být já tím dvanáctým?

Praha, 21. července 2011

Letos počtvrté si ve čtvrtek 28. července připomínáme Světový den boje proti žloutenkám. Na celém světě proběhne osvětová kampaň Am I Number 12? Nemohu být já tím dvanáctým?, která upozorní na překvapivou celosvětovou statistiku: každý 12. člověk na světě žije s chronickou infekcí žloutenky B nebo C, což je více než počet licí trpících AIDS nebo rakovinou. Žloutenkou A onemocní přibližně 1,4 milionu lidí každý rok. Cílem kampaně je zvýšit povědomí o jednotlivých typech žloutenky, přimět lidi ke zvážení rizik nákazy a seznámit je s možnostmi ochrany. Proti žloutence A a B je možné se chránit očkováním, proti typu C očkování neexistuje.

Rozlišujeme celkem sedm druhů žloutenky, ale nejčastěji na celém světě onemocní lidé prvními třemi typy: A, B a C. Pro žloutenku A je typický přenos špatnou osobní hygienou nebo znečištěnými potravinami, zatímco žloutenky B a C se přenáší krví a dalšími tělními tekutinami.

Žloutenkou A se nejvíce lidí nakazí pozřením kontaminovaného jídla či nápoje. Zjistit příčinu nákazy v jednotlivých případech bývá velmi těžké, zvlášť pokud se člověk nakazí nepřímo. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v zemích s vysokým výskytem žloutenky B tato nemoc nejčastěji přenese při porodu z matky na dítě. Mezi častý zdroj nákazy patří také kontaminované nástroje a krevní transfuze. Naproti tomu ve vyspělých zemích s nízkým výskytem nemoci se žloutenka B šíří nejčastěji sexuálním stykem s infikovanou osobou a mezi nitrožilními narkomany. V této komunitě se ve vyspělých zemích snadno přenáší i žloutenka C. V zemích s vysokým výskytem žloutenky C hrozí riziko nákazy hlavně prostřednictvím kontaminovaných chirurgických nástrojů a krevních transfuzí.

Podle WHO patří mezi celosvětově rizikové skupiny obyvatelstva ohrožené žloutenkou A např. cestovatelé či některé profese (osoby pracující s dětmi, sociální pracovníci, zaměstnanci vodáren a kanalizací apod.). Žloutenka B a C nejvíce hrozí nitrožilním uživatelům drog, osobám s rizikovým sexuálním chováním, dialyzovaným nebo transplantovaným pacientům a pacientům vyžadujícím opakované podávání krevních derivátů. Zvýšené riziko nákazy podstupují také lékaři, zdravotnický personál a laboranti, kteří pracují s krví. Nakazit se však mohou všichni včetně dětí, protože není lidských silách mít všechny rizikové situace pod kontrolou.

Žloutenka nebolí, ale znepříjemní život a může přinášet těžké komplikace. Onemocnění žloutenkou A trvá až několik měsíců a po tuto dobu je nutné dodržovat přísnou dietu. Žloutenka B může přecházet do chronického onemocnění jater a zvyšovat pak riziko vzniku rakoviny jater. Proti A i B typům žloutenky se mohou lidé chránit očkováním, které proti typu C ještě neexistuje.

Statistika výskytu žloutenky:

- Svět: Viry žloutenky A a B se v nejvyšší míře objevují v zemích Latinské Ameriky, Afriky, jižní a jihovýchodní Asie.
- Evropa: Středomoří zaznamenává několikanásobně vyšší výskyt žloutenky A než ČR.
- Česká republika: V loňském roce onemocnělo žloutenkou A 862 lidí, 244 lidí žloutenkou B a žloutenkou C se nakazilo 708 lidí.

Pro více informací kontaktujte:
Lenka Orálková, AMI Communications, Týn 641/4, 110 00 Praha
E-mail: lenka.oralkova@amic.cz, Tel.: 234 124 112

Zpět nahoru