Světový den astmatu
Praha, 27. dubna 2010
Obsah:
Co je astma?
Výskyt astmatu v ČR a ve světě
Projevy onemocnění
Diagnostika astmatu u dětí
Cíl léčby astmatu
Nedostatečně léčené astma je drahé
Test kontroly astmatu
Edukační projekt „7A“
Aktivity u příležitosti Světového dne astmatu
Česká iniciativa pro astma (ČIPA)
Co je astma
Astma je chronický alergický zánět průdušek spojený s jejich zvýšenou reaktivitou na různé podněty a s přestavbou stěny průdušek. Alergická reakce vzniká
u vrozeně disponovaných jedinců jako nepřiměřená reakce na některé běžné látky z prostředí. Patří mezi ně prach, peří, pyly, roztoče, zvířecí alergeny, plísně, ale také některé potraviny – ořechy, ryby, sýr, ovoce. Někdy je alergie zkřížená, klasickým příkladem je alergie na pyl břízy se současnou reakcí na jablka či kořenovou zeleninu.
Dispozice k alergii se dědí. Projevy alergie mohou být různé podle postižených orgánů. Alergický zánět v kůži se projevuje jako nepříjemně svědící alergický (atopický) ekzém, alergická reakce v nosní sliznici působí projevy alergické rýmy, postižení oční spojivky se projeví alergickým zánětem spojivek. Jsou-li alergickým zánětem postiženy průdušky, jde o průduškové astma.
U alergického jedince se často vyskytuje více příznaků najednou, někdy na sebe projevy alergie navazují. Je známo zvýšené riziko rozvoje astmatu u dětí s alergickým ekzémem, kdy až dvě třetiny dětí s kojeneckým alergickým ekzémem jsou ohroženy vznikem astmatu. Nejzávažnějším rizikovým faktorem pro vznik astmatu zůstává alergická rýma. Až 70 % jedinců s astmatem má současně alergickou rýmu, nejméně polovina lidí s alergickou rýmou má astma nebo alespoň zvýšenou reaktivitu průdušek. Asi u 50 % dospělých pacientů s astmatem
se ovšem nepodaří jasnou alergii prokázat, i když v průduškách probíhá velmi podobný typ zánětu.
Výskyt astmatu v ČR a ve světě
Astma patří mezi celosvětově rozšířená onemocnění. Odhaduje se, že ve světě
v současné době trpí astmatem více než 300 milionů lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se celosvětově každoročně objeví až 17,5 milionů nových případů astmatu a 250 tisíc lidí v důsledku astmatu umírá.
V České republice trpí astmatem přibližně 800 tisíc lidí. Z toho asi 350 tisíc lidí sice astma má, ale dosud kvůli němu nenavštívili lékaře, a proto u nich nemohla být nemoc diagnostikována, a tím pádem ani zavedena potřebná léčba. Přibližně 5 % dětí je postiženo alergickým ekzémem. Je častější v kojeneckém věku, později může u některých dětí zcela vymizet. Dvě třetiny dětí s kojeneckým ekzémem jsou ohroženy vznikem astmatu.
| Astma se vyskytuje asi u 6 – 12 % dětí. Asi 20 % případů astmatu začíná v kojeneckém a batolecím věku, 10 % ve věku předškolním, 70 % ve věku školním a v době dospívání. |
Úmrtnost na astma je v České republice v posledních letech velmi nízká. Děti dnes na astma neumírají, mají-li správnou péči a dostávají-li moderní léčbu. Úmrtnost dospělých se pohybuje těsně kolem 100 úmrtí ročně. Mnozí z těchto lidí však zřejmě nemuseli zemřít, pokud by jejich nemoc byla včas rozpoznána, byla nasazena a dodržována správná preventivní léčba a oni sami dodržovali předepsaný léčebný režim.
Projevy onemocnění
Astma se projevuje ztíženým dýcháním, někdy až výraznou dušností, jindy ale třeba jen suchým kašlem. Těžké zhoršení astmatu označujeme jako astmatický záchvat, při kterém může dojít ke stažení průdušek, nemocný se cítí jako ve svěráku, nemůže „popadnout dech“. Dýchání nemocnému ztěžuje stah svaloviny ve stěně průdušek spolu s otokem sliznice dýchacích cest. Pocit dechové tísně, tj. dušnost, lze přirovnat k dýchání tenkým brčkem nebo k tonutí.
Potíže se často stupňují v noci a brzy ráno. Kašel či dechové potíže se zpravidla objevují po relativně malé námaze. Při poslechu hrudníku jsou často slyšitelné pískoty či vrzoty, ale ani normální poslechový nález na hrudníku astma nevylučuje. Suchý kašel může být jediným příznakem, vedoucím však mnohdy až k astmatickému záchvatu. Na fyzický stav astmatika má rovněž velký vliv jeho psychická pohoda nebo nepohoda.
Diagnostika astmatu u dětí
Dětský věk je hlavním obdobím, v němž se určuje, jak závažný průběh bude astma v životě jedince mít a jakou bude mít celkovou prognózu. Odborné studie ukazují, že asi dvě třetiny všech astmatiků mají své první příznaky v období do tří let života a většina případů těžkého astmatu začíná v časném dětství.
Je sice zřejmé, že někteří nemocní s lehkým průběhem astmatu mohou s postupem let dosáhnout klidového stavu nemoci, a dokonce někdy i přestat užívat dlouhodobou preventivní léčbu, astma se u nich však může kdykoliv znovu projevit. U závažnějších forem nemoci je pravděpodobnost vymizení astmatu minimální. Navíc se ukazuje, že i u dětského astmatu mohou již vznikat některé chronické procesy v průduškové stěně, které vedou k trvalým změnám vlastností průdušek. Proto je nutné se snažit astma u dětí včas diagnostikovat a od samého počátku i aktivně léčit.
V časném dětském věku je však diagnostika nemoci často obtížná. Malé děti ve věku do 3 – 4 let nejsou schopny dostatečné spolupráce při funkčním vyšetření (spirometrii), které je základem vyšetření a diagnostiky u starších dětí a dospělých pacientů. Spirometrie je u nespolupracujících dětí možná pouze s použitím specializovaných metod a není rutinně k dispozici. Proto je základem diagnostiky v tomto věku především analýza příznaků a údajů zjištěných lékařem na základě anamnézy.
Podezření na astma vzniká, pokud se u dítěte objevují stavy zúžení průdušek charakteristické namáhavým dýcháním, pískoty (sípáním) při dýchání a dráždivým kašlem. Tyto stavy se mohou zprvu objevovat při virových infekcích dýchacích cest, později jsou však patrné i nezávisle na infekci, například při větší námaze, po křiku, ale i při kontaktu s některými alergeny (zvířata, pyly apod.).
|
U některých dětí se mohou první astmatické potíže objevit jen ve formě opakovaných "viróz" nebo stavů zahlenění a přímé příznaky zúžení průdušek nemusejí být přítomny. Často jsou tyto děti opakovaně léčeny antibiotiky nebo léky na "posílení imunity" a astma není vůbec diagnostikováno. |
Hlavním problémem diagnostiky v tomto věku je proto rozhodnutí, zda příznaky jsou již známkami astmatu a zda má být zahájena preventivní protiastmatická léčba. Ne všechny stavy bronchiální obstrukce (zúžení průdušek) jsou samozřejmě způsobeny astmatem. U některých malých dětí může k zúžení průdušek dojít i přímým působením virové infekce, kdy sliznice dýchacích cest otéká, objevuje se hlen a to vše dohromady vede k omezení průsvitu průdušek a k dechovým obtížím.
Diagnóza je ovšem složitější i proto, že k otoku sliznice a zahlenění při virových infekcích mohou mít větší sklon právě děti s astmatem, jejichž průdušky jsou oproti ostatním citlivější a dráždivější. Z tohoto důvodu se uvádí, že opakované obstrukční bronchitidy by již měly být považovány za možné první projevy astmatu a měla by být zvážena dlouhodobá preventivní protiastmatická léčba.
Cíl léčby astmatu
Cílem péče o astma je uvedení a udržení klinických projevů pod kontrolou po dlouhá období. Je-li astma pod kontrolou, mohou pacienti zabránit rozvoji většiny záchvatů, vyhnout se nepříjemným příznakům přes den i v noci a udržet plnou tělesnou aktivitu. Alergickou rýmu
a především průduškové astma bývá nutné léčit preventivními léky, které působí protizánětlivě a které se především aplikují pravidelně ve formě aerosolu či jemného prášku vdechnutím přímo na místo určení, tj. do průdušek.
Trvalá léčba protizánětlivými léky, z nichž neúčinnější jsou inhalačně podávané kortikosteroidy, je indikována od 2. stupně astmatu, tj. od lehkého perzistujícího astmatu. Inhalační kortikosteroidy jsou v současné době protizánětlivým lékem první volby. U malých dětí s potížemi spouštěnými hlavně virovými infekcemi se osvědčily léky blokující receptory pro leukotrieny, což jsou působky, které rozbíhají zánět v dýchacích cestách a působí stah průdušek. Kromě preventivních léků
se u astmatu navíc používají i léky na rozšíření průdušek, které by se ale měly používat jen při potížích. Při častých dechových obtížích je nutné včas zvýšit léčbu preventivní.
| Moderní preventivní léčba je schopna astma velmi dobře léčit a jeho aktivitu ztlumit natolik, že většina nemocných nemusí být nijak omezována v běžných životních aktivitách, včetně sportu. |
Astmatik si však musí být vědom, že preventivní léky musí užívat i v období, kdy nemá žádné potíže. Nezbytná je proto spolupráce alergika a astmatika v léčebném programu, pochopení jeho rodiny, jeho výchova a informovanost o tom, co jsou alergie a astma, co je jejich podstatou. Pacienti musí pochopit, že je účelné léčit nemoc nejen dlouhodobou léčbou léky, ale že je třeba také přijmout určitá opatření ve způsobu života. Při pochopení těchto zásad lze dosáhnout toho, aby astmatik žil plnohodnotný život bez příznaků astmatu.
| V současné době je k dispozici řada účinných moderních léků, které dokážou astmatický zánět v průduškové sliznici tlumit a zabránit vzniku nevratných změn průduškové stěny. Podmínkou úspěšné léčby je včasné rozpoznání astmatu v jeho počínajících příznacích, které jsou často netypické nebo skryté. |
Včasná diagnóza vede k časné léčbě. V České republice se v průměru opožďuje poznání a stanovení diagnózy o 2,1 roku. Nepoznané a neléčené astma je rizikem pro trvalé změny ve funkci plic. Diagnóza astmatu je postavena na vyhodnocení potíží a potvrzení stavu průdušek spirometrickým vyšetřením, které prokáže vratnou obstrukci v dýchacích cestách a průduškovou hyperreaktivitu. Diagnózu astmatu není možno stanovit jen samotným potvrzením alergie.
Pravidla pro diagnostiku a léčbu astmatu s celosvětovou platností byla vydána v roce 1995 Globální iniciativou pro astma (GINA) pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Zavedení těchto pravidel přineslo významné zlepšení úrovně péče o astma na celém světě. Tato pravidla byla opakovaně zcela nově přepracována a nejnověji vydána v listopadu 2009 tak, aby respektovala všechny důležité pokroky ve výzkumu a poznání alergie a astmatu. Dodržování těchto pravidel někdy ovšem naráží na ekonomické problémy, především v rozvojových zemích.
Nedostatečně léčené astma je drahé
Ekonomická analýza zdravotních služeb ukázala, že v případě přímých nákladů, jako jsou výdaje za léky a náklady na hospitalizaci, jsou náklady na špatně léčeného pacienta o 37 % vyšší než náklady na nemocného léčeného správně. V případě nepřímých nákladů, jako jsou např. nemocenské dávky a dřívější odchod do důchodu, jsou náklady vyšší o 25 %.
Podle švýcarské studie mohou exacerbace zvýšit náklady na péči o astmatické pacienty téměř šestkrát. Exacerbace úzce souvisejí se zvýšeným rizikem přijetí na jednotku intenzivní péče, hospitalizace a následné, většinou dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pacienti, kteří trpí lehčí formou astmatu, vyhledávají lékaře více než dvakrát častěji než lidé se středně těžkým astmatem. Lehké astma je spojeno s vyššími náklady na lékařské konzultace a dodatečné prohlídky než všechna další stádia nemoci. Nejvyšší náklady jsou na léčbu obtížně léčitelného astmatu. Bylo vypočítáno, že roční náklady na léčbu pacienta s obtížně léčitelným astmatem představují nejméně 330 tisíc Kč.
Test kontroly astmatu
Užitečnou pomůckou, která pacientům i lékařům umožní rychlé zhodnocení úrovně kontroly astmatu je
Test kontroly astmatu. Jedná se o mezinárodní standardizovaný písemný test, na jehož přípravě se podílela řada nezávislých odborníků a který zájemci naleznou i na českých stránkách http://www.astmatest.cz.
Test kontroly astmatu zjišťuje, jak se astma projevilo
u pacientů během posledních čtyř týdnů, jak dlouhou dobu nemoc pacientovi bránila
v běžné denní činnosti, jak často měl pacient pocit ztíženého dýchání, příznaky v noci, jak byl pacient nucen použít úlevový inhalační lék, a celkové subjektivní hodnocení astmatu. Podle celkově dosaženého skóre si může pacient okamžitě ověřit úroveň kontroly svého astmatu. Dosažení výsledku 25 bodů znamená úplnou kontrolu nad onemocněním.
Test hodnotí především příznaky nemoci a k úplnému a přesnému hodnocení je vždy třeba vyhodnotit i objektivní parametry, především hodnoty spirometrického vyšetření. Test kontroly astmatu nicméně velmi užitečně vyplňuje určitou mezeru v hodnocení kontroly astmatu tím, že pomáhá standardně objektivizovat pocity a vnímání nemoci samotným nemocným.
Edukační projekt „7A“
Česká iniciativa pro astma (ČIPA) v loňském roce zahájila celostátní „Projekt 7A = 7krát o alergii
a astmatu“, jehož cílem je edukovat učitele mateřských, základních a středních škol o alergii a astmatu. Projekt získal akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a probíhá nezávisle
za finanční podpory společnosti GlaxoSmithKline.
Hlavním záměrem této aktivity
je upozornit na vzrůstající počet alergických onemocnění a astmatu v České republice a zvýšit informovanost pedagogů o alergii a astmatu. V posledních letech došlo k významnému zlepšení zdravotního stavu nemocných s alergií a astmatem, především po zavedení moderních preventivních léků a léčebných postupů a opatření v praxi. U většiny nemocných dochází ke stabilizaci onemocnění a kvalita jejich života je srovnatelná se zdravými lidmi. Přesto se stále mohou objevit velmi vážné, až život ohrožující situace. Většina alergických onemocnění začíná v dětství, proto je vysoce pravděpodobné, že zhoršení stavu nebo závažné reakce mohou nastávat i ve škole. Po dosud provedených průzkumech je jasné, že školy na takové situace v současné době nejsou připraveny. Předkládaný projekt proto nabízí odborné a metodické postupy k řešení této problematiky.
Prostřednictvím celodenních seminářů se učitelé ve všech krajích teoreticky i prakticky seznámí s tím, jak poznat ve škole alergika, jak se k němu chovat a jak reagovat při vzniku náhlých alergických reakcí a příznaků astmatu. Zároveň mohou získat edukační materiály
a metodické příručky, které využijí v rámci školní výuky. Informační brožury o astmatu a alergii pak projekt nabízí i samotným dětem a studentům. Projekt se zabývá i riziky alergických reakcí při školním stravování.
Aktivity u příležitosti Světového dne astmatu
ČIPA se již tradičně hlásí ke Světovému dni astmatu, který letos připadá na 4. května, a v duchu jeho tradice pořádá Dny astmatu a alergie v České republice. Hlavní setkání odborníků se bude konat 6. května 2010 v Praze. Ve vybraných městech pak bude v květnových dnech připraven pro veřejnost program, který je úzce spjat s problematikou alergie a astmatu. Zájemcům bude například zdarma změřena spirometrie, na některých místech proběhnou diskuse, semináře či další doprovodné akce.
Dny alergie a astmatu v České republice 2010
| Praha | Odborná konference pro lékaře a zdravotní sestry, Národní dům na Vinohradech, Nám. Míru, Praha 2 |
6. 5. od 9 do 15 hodin |
Brno |
Světový den astmatu s Českým rozhlasem v Brně |
19. 5. od 15 do 17 hodin |
Zlín |
Den otevřených dveří v ambulantní části plicního oddělení pavilon č. ll. Krajské nemocnice Tomáše Bati, vyšetření plicních funkcí pro veřejnost |
6. 5. od 8 do 16 hodin |
Pardubice |
Živé vysílání Českého rozhlasu Pardubice u příležitosti Světového dne astmatu |
|
Olomouc |
Autobusový zájezd Klubu astmatiků do Prahy, v průběhu cesty proběhne beseda s lékaři |
6. 5. |
Třebíč |
Beseda „Nebojme se astmatu“ pro alergické |
11. 5. od 15,30 hodin |
Plzeň |
Živé vysílání Českého rozhlasu Plzeň |
4. 5. od 8,30 do |
Česká iniciativa pro astma (ČIPA)
V roce 1995 vyhlásila Globální iniciativa pro astma (GINA) pod záštitou Světové zdravotnické organizace Globální strategii péče o astma a jeho prevenci. Skupina odborníků, členů původně tří odborných společností (České společnosti alergologie a klinické imunologie, České pneumologické a ftizeologické společnosti a České společnosti fyziologie a patologie dýchání), se do této celosvětové iniciativy přihlásila založením České iniciativy pro astma o.p.s. (ČIPA). Pod záštitou ministra zdravotnictví, předsedy ČLS JEP a výborů jmenovaných odborných společností, vyhlásila 26. března 1996 se vznikem ČIPA i českou Strategii diagnostiky, prevence a léčby průduškového astmatu v České republice.
Hlavní cíle ČIPA o.p.s. jsou:
- informovat odbornou i laickou veřejnost o nových poznatcích v diagnostice, prevenci a léčbě astmatu a pomáhat ji uvádět do praxe
- iniciovat, podporovat a organizovat edukační aktivity určené:
- a) nemocným
- b) zdravotnickému personálu
- c) specialistům i praktickým lékařům
- d) učitelům
- e) veřejné správě a jejím orgánům, široké veřejnosti
- vydávat odborné tiskové materiály, videoprogramy, organizovat semináře a mediální kampaně zaměřené na komplexní problematiku astmatu s důrazem na edukaci astmatiků
- sbírat a vyhodnocovat data o účinnosti edukačních aktivit a o stavu péče o astma v České republice jako podklad pro tvorbu nových doporučených postupů a vzdělávacích programů.
Podrobnější informace naleznete na www.cipa.cz.
Odborná spolupráce:
prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol
ředitel ČIPA
prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.
Dětské oddělení FN Na Bulovce
člen kolegia ředitele ČIPA
Zpět nahoru
