Alergická rýma - nemoc, nebo banalita?
Praha, 25. března 2010
Co je alergická rýma?
Alergická rýma patří mezi nejčastější chronická neinfekční onemocnění dýchacích cest. Bývá součástí alergického komplexu, který se obvykle neomezuje jen na nosní sliznici, ale většinou postihuje více systémů včetně dolních dýchacích cest. O alergické rýmě hovoříme tehdy, pokud má pacient alespoň dva z následujících čtyř příznaků: svědění nosu, kýchání, vodnatá sekrece a neprůchodnost nosní. Pokud tyto příznaky přetrvávají více než 1 hodinu denně po většinu dní, jedná se o chronickou alergickou rýmu. Pakliže se rýma objevuje např. v „pylovém období“, hovoříme o rýmě sezonní, v případě výskytu i v jiných ročních obdobích o rýmě celoroční. Novější klasifikace však dělí rýmu dle délky výskytu na intermitentní (krátce trvající) nebo perzistující a dle tíže příznaků na lehkou, středně těžkou a těžkou.
Nosem cítíme pachy, ale i vnímáme chutě, nos se také podílí na správné fonaci. Nosem filtrujeme vzduch proudící do dolních dýchacích cest. Díky nosu a vedlejším nosním dutinám přichází vzduch do dýchacích cest řádně ohřátý a provlhčený. Pokud však proud vzduchu nosem neprochází, a to je nejčastěji právě při „banální“ rýmě, dojde k okamžitému narušení rovnovážných stavů a dýchací cesty přestanou plnit svou nezastupitelnou funkci „výměníku“ plynů. Dochází k vysychání i zduření sliznic a dýchací cesty rychle začnou podléhat procesům, které označujeme jako zánět. Důsledkem zánětu je nejen kašel, ale i celková únava a okamžitá ztráta kondice.
Výskyt alergické rýmy
Jaký je výskyt alergické rýmy, nelze přesně určit. Podle odborných odhadů trpí alergickou rýmou minimálně 1 miliarda obyvatel této planety. Předpokládá se, že v České republice jde o 20 % dospělých a 16 % dětí, tj. přibližně 20 – 30 % populace v závislosti na ročním období.
Alergickou rýmu není dobré podceňovat, jelikož může souviset s následným rozvojem astmatu či jiných přidružených onemocnění. Navzdory tomu lékařskou pomoc vyhledá jen necelá polovina lidí s alergickou rýmou.
Alergická rýma by měla být považována za rizikový faktor pro vznik astmatu až ve
30 % případů. A naopak, dobře léčená alergická rýma může snižovat riziko astmatických obtíží až o 47 % a potřebu hospitalizace v důsledku astmatu
až o 61 %.
Nejčastější spouštěče onemocnění
Mezi spouštěče alergického zánětu sliznic nosu, nosohltanu i vedlejších nosních dutin řadíme na prvním místě pyly, roztoče domácího prachu, dále plísňové spóry, zvířecí alergeny (jde nejen o reakci na zvířecí chlupy, ale i lupy, pot, sliny, moč) a vzácněji i jiné (například švábi, latex nebo potravinové alergeny).
Alergická rýma = oční + nosní příznaky
Jednotlivé příznaky alergické rýmy mohou probíhat zcela samostatně (pouhé sezónní kýchání nebo naopak úporná celoroční neprůchodnost bez zjevného výtoku), obvykle se však v různé intenzitě kombinují. Sezónního alergika více trápí prudké akutní obtíže (svědění, kýchání, sekrece), celoročního alergika bude více obtěžovat porucha nosní průchodnosti, tedy ucpaný nos bez většího efektu při smrkání. U mnoha případů se navíc kromě nosních příznaků objevují i příznaky oční.
| U sezónní alergické rýmy trápí až 70 % pacientů současně oční i nosní obtíže, u celoroční rýmy je to až 49 %. Přítomnost očních příznaků má negativní vliv na kvalitu života a společně s nosními příznaky zhoršuje kvalitu spánku, schopnost vykonávání pracovních aktivit a zvyšuje počet dnů na nemocenské. Bylo prokázáno, že nazální kortikosteroidy dokáží potlačit kromě nosních příznaků i oční příznaky. U některých pacientů tak není nutné používat oční kapky. |
Udělejte si test
Od loňského roku si mohou všichni zájemci udělat krátký test a zjistit, zda sami netrpí příznaky, které jsou typické pro alergickou rýmu. Stačí pouze vyplnit dotazník na internetu a donést jej lékaři, který na základě dalších vyšetření posoudí, zda pacient trpí alergickou rýmou a zahájí případně vhodnou léčbu. Jedná se o jednoduchou pomůcku, která však může velmi usnadnit komunikaci mezi lékařem a pacientem.
|
 |
Z vyšetření nemusíte mít strach
Pokud máte obavy, že by se alergická rýma mohla týkat právě vás, je vhodné co nejdříve navštívit specialistu, ideálně alergologa. Lékaři totiž mají k dispozici velice účinné a bezpečné léky, které není možné volně zakoupit v lékárně. Není nutné, aby pacienti v dnešní době měli zkažené jarní a letní období. Ve spolupráci s lékařem naopak najdou vhodnou léčbu v kombinaci s režimovým opatřením, která jim umožní prožít toto období bez uvedených zdravotních problémů. Vyšetření u lékaře není bolestivé, přítomnost alergií se totiž zjišťuje pomocí jednoduchých kožních testů.
Ve většině případů se jedná o tzv. prick test. Na vnitřní stranu předloktí jsou v pravidelných odstupech v kapičkách naneseny nejčastější alergeny (směsi pylů, roztoči, různé druhy plísní, živočišné alergeny atd.). Kopíčkem lékař pronikne skrz kapku alergenu do pokožky a takto do ní vnese stopové množství alergenu. Kožní reakce je odečítána za 15 minut, rozhodující roli hraje velikost pupenu a zarudnutí. Výjimečně jsou prováděny testy intradermální, kdy je alergen aplikován jehlou do pokožky. Důležité je před kožními testy na 5 – 7 dní vynechat protialergické léky, u celkových kortikoidů je interval delší dle dávky léku. Pozitivní kožní test však nutně neznamená stanovení diagnózy, důležité je vždy porovnat nález s udávanými obtížemi.
Léčba alergické rýmy
V léčbě alergické rýmy se používají celkově a lokálně podávaná antihistaminika. Jedná se o léky potlačující účinek hlavního mediátoru, tj. prostředníka alergické reakce, histaminu). Antihistaminika jsou doporučována jako lék první volby u všech forem alergické rýmy. Ovlivňují především kýchání, nosní sekreci a svědění, na nosní neprůchodnost mají menší efekt. Jejich výhodou je účinek i na celkové a přidružené příznaky alergie. Antihistaminika se mohou podávat přerušovaně při výskytu obtíží nebo pacientům dlouhodobě trpícím sezónní i celoroční alergickou rýmou.
U těžších forem je nutné vždy pravidelně aplikovat na nosní sliznici protizánětlivé topické nosní steroidy. Jejich hlavní léčebný efekt spočívá v potlačení zánětu nosní sliznice. Tlumí pomnožení zánětlivých buněk v nosní sliznici a produkci mediátorů zánětu, snižují otok sliznice i vodnatou sekreci. Ovlivňují tak všechny příznaky rýmy. Moderní topické steroidy dokonce velice účinně potlačují i oční příznaky. Nástup účinku je ve srovnání s antihistaminiky pomalejší, nicméně z hlediska efektu dlouhodobější. Podávají se pravidelně a dlouhodobě pacientům s trvalými obtížemi, po stabilizaci onemocnění v nejnižší dávce, která udrží příznaky pod kontrolou.
U lehčích forem rýmy, event. v raném dětském věku, je možné do nosu aplikovat další typ protialergických léků, tzv. kromony. Protizánětlivý efekt kromonů je slabší než u topických steroidů. Podávají se profylakticky, lokálně do nosu nebo očí. Nevýhodou je nutnost časté aplikace (4 – 6krát denně) a z ní vyplývající zhoršená spolupráce pacientů.
Alergickou rýmu způsobenou pyly lze také léčit tzv. antileukotrieny ve formě tablet. Tuto léčbu však v České republice nehradí zdravotní pojišťovny.
Dekongestiva (léky působící oplasknutí otoku sliznic) snižují prokrvení sliznice a zlepšují průchodnost nosu. Mají výrazný úlevový efekt u pacientů s nosní neprůchodností a jsou proto velmi vyhledávaná. Nosní podávání po dobu delší než 10 dní je však pro pacienta nevhodné, neboť tyto léky poškozují sliznici a zhoršují stav nemocného. Doporučuje se jen krátkodobé užívání, nejlépe v úvodu léčby nosními steroidy. Podobný, sice slabší, ale bezpečný účinek mají některé nosní spreje s mořskou vodou, tzv. šetrná dekongestiva.
Jen zcela výjimečně, u nejtěžších forem alergické rýmy nereagujících na kombinaci výše uvedených léků, je možno dospělým pacientům krátkodobě podat systémové steroidy (tj. hormonální léky ve formě tablet nebo injekcí).
Žádný pacient by svou alergickou rýmu neměl řešit sám, ale měl by se svěřit do rukou specialisty. Každý člověk by měl znát svůj zdravotní stav a umět rozpoznat příznaky alergie, eventuálně i další případné doprovodné příznaky včetně obávaného astmatu.
Odborná spolupráce:
doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., Centrum alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha
Prim. MUDr. Irena Krčmová, CSc., Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové
Pro bližší informace:
Michaela Müllerová, AMI Communications, Týn 641/4, 110 00 Praha 1
Tel.: 234 124 112, e-mail: michaela.mullerova@amic.cz
Zpět nahoru
